Já, Honorsák #2: Honorsáky potkáte všude, mezi kolegy i na straně klienta, říká Jirka Benedikt
V minulém díle (zde) jste se mohli seznámit s Honorsačkou Evčou a její cestou do businessu. Dnes Vám přinášíme rozhovor s Honorsákem Jirkou Benediktem, díky němuž se Evča do Honors dostala. Proč se Jirka do Honors přihlásil a kde všude Honorsáky potkává? To vše se můžete dočíst v druhém díle “Já, Hornorsák”.
Jak ses dostal do Honors?
Už na bakaláři jsem zachytil informaci o Honors, ale původně mě ta myšlenka nezaujala. Při studiu v Hong Kongu jsem ale narazil na spoustu skvělých studentských spolků, což mi tenkrát na VŠE chybělo. Po této zkušenosti a kontaktu s tehdejší Honorsačkou Martinou Malafovou jsem se odhodlal vyzkoušet tenkrát ještě relativně nový program Honors Academia.
Kdy si Honors absolvoval?
Jsem jeden z prvních Honorsáků. Kvůli plnému pracovnímu úvazku jsem studium prodlužoval. Nakonec jsem program zakončil v roce 2011, ale to hlavně díky velké podpoře ze strany tehdejšího vedení.
Čím se dnes zabýváš? Jak vypadá tvůj běžný den?
Prakticky jsem nikdy nedělal “klasickou práci”. Čtyři roky jsem pracoval v consultingu, dokonce jsem svého kolegu zlákal do Honors. Poté jsem ale chtěl směrem do internetového byznysu, do startupu, ale necítil jsem se na to založit vlastní, chtěl jsem se k někomu přidat. V rámci coachingu v Honorsu jsme se dopracovali k tomu, že půjdu na oběd s 10 lidmi, které znám a kteří by mi s tímto mohli pomoci. Potkal jsem se tak s Honzou Beránkem, Honorsákem, který měl zase nápad a chtěl do něj investovat. Slovo dalo slovo a já se stal CEO startupu. Nakonec jsem ale zjistil, že to není životní cesta pro mě. Consulting mi začal chybět, ale do velké firmy jsem se vrátit nechtěl. Tak jsem začal pracovat jako konzultant a lektor na volné noze – začal jsem firmám pomáhat s inovačními a digitálními dovednostmi a učit je věci jako Design thinking nebo Lean Six Sigma. V té době už z prvních Honorsáků byli manažeři, kteří potřebovali s danými projekty/tématy pomoct. I do této chvíle jsou na straně mých zákazníků často mí bývalí kolegové z PwC, nebo právě spolužáci z Honors. Ani po 7 letech mě kombinace consultingu a školení lidí neomrzela. Za svou kariéru jsem potkal Honorsáky mezi kolegy, ale i na straně klienta.
Co děláš ve svém volném čase, jak upouštíš páru?
Dříve jsem měl tendence se přetěžovat, bohužel sám sobě vymýšlím práci rychleji, než ji stíhám dělat nebo delegovat (směje se). Teď už je to lepší a užívám si víc času s manželkou a dětmi. Lektorská a konzultantská práce je dost sezónní a v sezóně náročná, můžu si ale dopředu vyčlenit v kalendáři volný čas, zejména na přelomu roku a v létě. Jsem strašně vděčný, že si můžu vzít 8-10 týdnů volna za rok.
Během Covidu jsme se přestěhovali do nového bytu a poprvé v životě mě chytlo domácí kutilství a chytrá domácnost, ale teď už mám v bytě skoro vše hotové. Také jsem díky covidu objevil kouzlo ježdění na kole po Praze, což miluju a snažím se takto dopravovat co nejvíce doteď.
Také rád čtu a třídím si myšlenky, nedávno jsem objevil systém Zettelkasten, což je geniální proces právě pro propojování a pracování s myšlenkami, které jsem se naučil. To mi pomáhá při tvorbě youtube videí a podcastu. Většinou třídím své poznámky po večerech jako relaxace.
Co plánuješ do budoucna?
Momentálně jsem hodně spokojený, mám svobodu a nezávislost. Nevadí mi, že s mým “one-man-show” přístupem své podnikání nemůžu škálovat, pořád se ale snažím, aby moje aktivity měly co největší pozitivní dopad na pracovní životy lidí. Aby zažívali radost a naplnění z práce skrz inovační projekty a chytřejší práci. Mým dlouhodobým cílem je dělat svoji práci tak dobře, aby lidé ve firmách neobjednávali školitele na dané téma, ale aby objednávali Jirku Benedikta.
Jaký byl tvůj nejoblíbenější předmět nebo akce v Honors?
Asi nedokážu vypíchnout jediný předmět, vždycky se mi líbili předměty, kde se hodně střetávali různé myšlenky. I proto oceňuji, že v Honorsu jsou studenti i z jiných vysokých škol.
Je něco, co sis z Honors odnesl, v čem tě Honors posunulo?
Díky Honors jsem se poprvé setkal s předměty zaměřenými čistě na měkké dovednosti. Nejvíce si však cením komunity, z pohledu osobního i kariérního. Jelikož podnikohospodářská fakulta neměla studijní kruhy, bylo příjemné se pravidelně setkávat s úzkou skupinkou lidí v Honors. S nadsázkou říkám, že kdyby z Honorsu zbyla jenom atmosféra a networking, i bez předmětů by to stále mělo smysl.
Co by si vzkázala studentům, kteří o Honors přemýšlí?
Běžte do Honorsu, ať už chcete dělat cokoliv. Honors je doplněk k hlavnímu studiu, ale pokud se mu budete věnovat, neskutečně se Vám to vrátí.
Přemýšlíš o Honors?
- Jaké předměty tě na Honors potkají? Seznam předmětů zde.
- Více informací k přijímacímu řízení zde.
- Jak vypadá začátek nováčka? Podívej se na minisérii “Pod pokličkou Honors”.
- Neboj se na cokoliv zeptat současného tajemníka na miroslav.kral@honors.cz.
Zajímá Vás, čím vším se Jirka zabývá? Mrkněte na https://www.jiribenedikt.com/, video níže nebo se ho přímo zeptejte na https://cz.linkedin.com/in/jiribenedikt.
