Jak bylo na seznamováku?

Kdy jste byli naposled na seznamovacím kurzu s novými spolužáky? U mě už to pár let bude. Vzpomínám si, že minule jsem si to nesmírně užil, byla to taková ta „nová svoboda“, člověk je na vysoké, kde je pánem svého času, většinou už nebydlí u rodičů a začíná mu nová kapitola. Teď už máme hotového bakaláře a oproti těm vystrašeným studentíkům z prváku jsme ušli solidní kus cesty. I tak to pro nás ale bude zase nové. Noví lidé, noví přátelé, nový způsob studia…

V sobotu ráno jsme se „skoro všichni“ sešli v areálu VŠE na Točné. Kdo na VŠE chodil, důvěrně to zná, pro některé z nás bylo ale i tohle prostředí nové. Ačkoliv máme svoji „svobodu“ už nějaký pátek, evidentně jsme stále v režimu, kdy si „chceme každý pátek stále užít“. Takže ne všichni dokázali přijít včas a nejedno oko zůstalo lehce nevyspalé. :-)

Jak jinak stmelit bandu lidí než vtipnou hrou… Stejně jako v životě jsme se rozdělili na pastevce a ovce. Každý se v roli vyžíval. Někdo hlasitě bečel, jiný udával směr. Bylo jasný, že z nás bude dobrá parta. Pak jsme hráli bilobylo/biblio/bylolio (nějak tak se to určitě jmenuje) a stěžejním signálem byl MÝVAL! (zasvěcení vědí). Dost jsme se pobavili a stmelilo nás to.

Pak už jsme se dostali k praktickým dovednostem. Jak si naplánovat čas a skloubit školou, práci a Honors, nebo jako v týmu překonat rozvodněnou řeku… Nevím, co z toho je náročnější, každopádně užitečné bylo oboje. Nejvíce mě zaujal rozdílný pohled na trávení volného času. Na něco jsme měli rozdílné názory, ale to byla právě ta krása pestrosti a vzájemné inspirace.

Finálním úkolem bylo objednat si večeři. Ačkoliv jsme se všichni shodli na pizze, hodinu jsme ji vybírali, hodinu jsme ji objednávali a za hodinu nám ji přivezli… V podobě těstovin… No, opět nám to ukázalo, jak geograf něco vymyslí, technik to jinak pochopí a ekonom něco jiného objedná. Nevím, jestli bychom jako klienti byli s touhle službou spokojeni, ale právě proto jsme tu, abychom se to tak nějak naučili.

O půlnoci jsme si měli napsat svému budoucímu já. To řadu z nás přimělo k zamyšlení a plodné diskuzi, ze které jsme odpadli kolem čtvrté ráno. Když diskutovat, tak pořádně!

Za nás všechny nováčky můžu říci: „Jsme rádi, že jsme tady!“

Jiří “Apa” Horáček