Exkurze ve firmě Spak

Na půlku července pro nás byla připravena přímo lahůdková exkurze… Nejenže se jednalo o exkluzivní nabídku nového partnera, volná místa byla omezená a nabídnuta pouze hrstce vybraných. Ne ale z nějaké protekce. Pozvánku dostaly ty, které zpracovávaly projekty pro Spak.

Dne 14. 7. v 7:30 vyrazil směr Sušice autobus s námi čtyřmi, panem profesorem Novým a skupinkou německých studentů MBA spolu s jejich průvodkyní, která nám zároveň všem měla překládat.

Přímo v areálu se nás ujal sám pan ředitel, pan Petr Pojar, který po bouřlivém přivítání převzal slovo a doprovodil nás i do výroby. Kromě klasické historie společnosti a co všechno se v Sušici vyrábí, povídal i další zajímavosti, které se rozhodně vyplatí zapamatovat. No, přiznám bez mučení, že z technických znalostí a informací, kterými se pochlubil ředitel výroby, si pamatuji zlomek. Co mi však v hlavě utkvělo, byl tzv. velín, kde kraluje vedoucí každé směny a plánuje a řídí, co půjde na linku, co se zrovna vyrábět nebude, kdy se co bude balit a kdy etiketovat. A samozřejmě samotná výroba. Procházka mezi tanky s ideální teplotou a tím pravým poměrem surovin, které patří do dané receptury, „proťapkání“ dezinfekčním bazénkem mezi jednotlivými fázemi výroby – neberte s i otevřené boty, fakt to není zrovna příjemná záležitost ;) – a pak konečně ta samotná lahodná pochutina uvnitř jednotlivých obalů. Měli jsme štěstí, zrovna byl den kečupu a hořčice, takže jsme mohli vidět, jak vypadá „SPAK má šmak“ v akci. Všude samé pláště, rukavice, košťata, hygiena, všechno se blýská a člověk si řekne, že tohle klidně může jíst. Rozhodně není proč se bát.

Maličký závod, řekne se, v pravé poledne končí prohlídka, ale ne samotná exkurze. Zbývá navštívit největší chloubu firmy, a to vzorkovnu. Na policích před vámi, za vámi, všude kolem vás jsou lahve a skleničky , plastové flašky a krabičky v češtině i němčině, se značkou Spaku, s Albatrosem i privátními značkami, pro které Spak vyrábí. Výrobky hezky jeden vedle druhého. Stojí seřazeny od prvního kečupu, který byl kdy v továrně vyroben, jenž dostal naposledy „nový kabátek“ a který je možné získat jen jako dárek. „Labutí píseň – poslední série, prvního kečupu,“ uvedl Petr Pojar. Na druhém konci se pyšní nejpálivější omáčky, které Spak vyrábí spolu s novinkami, které zatím na trhu nejsou. Na ty si počkáme i my. A mezitím…

Poslední sbohem provází naše pohledy na sušickou továrnu. Na památku každý z nás dostane tašku plnou výrobků. Labutí kečup, dresink, omáčka… Fakt se vyplatí dělat projekty, které jsou spojené s jídlem. Už to vím a tohle si do příště určitě pamatovat budu. Doporučuju všem. Dobrou chuť.