Hledat
Pokročilé hledání




Rozhovor s Alumni: Lucie Marková

YouTube_Rozhovor_1

Lucie Marková

Jak dlouho jsi z Honors venku?
Nějakou chvilku už to je. Já jsem začala studovat Honors úplně na začátku a skončila jsem někdy po čtyřech letech, studovala jsem to docela dlouho.

Co děláš dnes a jaký je tvůj denní program?
Dnes pracuju jako módní návrhářka a zároveň jako Airbnb ambasadorska. Můj denní program je takový, že ráno vstanu, zkontroluju email, udělám si kafe, zjistím, co bych ten den měla udělat a stanovím si priority na jednotlivé úkoly. Ty úkoly, co nechci dělat, udělám jako první a pak si teprve postupně rozděluji ty, co udělat chci nebo dělám radši. Když to totiž dělám obráceně, obvykle dojde k tomu, že složitější věci odsouvám, a ty mi pak přechází na další a další dny, což není úplně dobré (smích). Odpoledne pak chodím po materiálech, případně mám schůzky s klienty.

To je zajímavé – skloubit ambasadorství Airbnb s prací módní návrhářky… Co přesně pro Airbnb děláš?
Jako ambasadorka Airbnb dělám různé kurzy a přednášky. Ty jsou určeny jednak pro lidi, kteří uvažují o tom, že by se stali součástí Airbnb – že by hostili, případně také pro ty, co už hostí, a chtěli by vyšší příjmy. Novým hostitelům pomáhám také omezit rizika s ubytováním neznámých lidí spojená. Například aby se jim nebo jejím domácnostem nic nestalo.

Jak ses k Honors dostala?
Šla jsem po chodbě na VŠE a uviděla plakát s nápisem: “Cesta mezi nejlepší” – to se mi líbilo (smích).

Studovala jsi VŠE?
Studovala jsem design v Liberci a pak jsem se dostala na VŠE na Arts Management. První den, co jsem byla tady na škole, jsem uviděla ten plakát a přihlásila se.

V čem tě Honors posunulo?
Naprosto ve všem. Lépe díky tomu komunikuji s klienty, mám daleko lepší přehled o marketingu či managementu a v neposlední řadě bych zmínila i etiketu. Ta je pro mě velmi důležitá, protože se v rámci svojí práce dost často pohybuji na úrovni pětihvězdičkových hotelů a podobně. Nedávno jsem dělala akci, na kterou přilétali lidé soukromými tryskáči z celého světa, a tam se prostě jistá úroveň předpokládá. Zrovna na tuto akci jsme ladili odstíny zlatých materiálů na příborech, ubrusech, ubrouscích, židlích, či na talířích. To vše při různém denním a umělém osvětlení. Klient zde zkrátka očekává naprostou dokonalost ve všem a tady když člověk nezná etiketu, může to být problém.

Konkrétně s tímto ti tedy Honors pomohlo?
Rozhodně. Součástí Honors je i předmět, kde se učí dovednosti, jak se v takových kruzích pohybovat – aby člověk nebyl nervózní, aby si s tím dokázal poradit a bral to jako něco, co je v pořádku, co je naprosto normální. Takto to vnímat by mě dříve asi ani nenapadlo.

Využíváš v praxi některý z dalších předmětů? Ty jsi zatím zmínila tu etiketu, co další předměty?
Všechny. Od marketingu, přes mezinárodní management právě po etiketu. Neřekla bych, že na Honors byl jediný zbytečný kurz.

 Co vidíš jako nejvyšší přidanou hodnotu Honors?
Nadstandardní vzdělání. A také to, že jsem se zde seznámila se spoustou přátel, které mám nesmírně ráda. Mí nejlepší přátelé z VŠE jsou právě z Honors.

Otevřela se ti díky Honors nějaká „vrátka“?
Asi by se to tak dalo říct, ale spíš bych to brala až jako důsledek. Já to v první řadě beru jako báječnou skupinu přátel, kterých si moc vážím – máme hodně společného a prostě si rozumíme, dokážeme si poradit.

Je možné, že v některých případech mi tento program dveře na určitá místa otevřel, ale určitě ne prvoplánově. Rozhodně bych nedoporučila hlásit se na Honors jen kvůli tomu, že tam získám kontakty, které pak vytěžím – například získáním nějaké dobré zakázky nebo práce. Může se to stát, ale rozhodně si nemyslím, že je to něco, kvůli čemu by se měl člověk na Honors hlásit.

Kdybys měla možnost něco na HA změnit, co by to bylo?
Možná bych do programu zařadila více kurzů. Vzhledem k tomu, jak moc mi Honors dalo, bych se širšímu portfoliu kurzů určitě nebránila. Také bych více zapracovala na Alumni komunitě. Myslím, že by nebylo na škodu organizovat více společných akcí a celkově lépe propojit Alumni a současné studenty.

Nějaký konkrétní kurz, který bys doplnila?
Hodně se mi líbí například Honors sobě, kdy přednáší absolventi Honors o tom, kde, co a jak dělají. To mi přijde hodně užitečné a mohlo by to třeba být i ve větší míře.

Jak bys někoho na Honors nalákala?
Já většinou když mluvím s někým o VŠE, tak mluvím rovnou o Honors. Většinou všem říkám, že je to forma vzdělání, kterou opravdu stojí za to mít. A myslím si, že je vážná chyba o takovou příležitost přijít. Honors je jedna z nejlepších věcí, co se mi během mých studií stala – nejenom v rámci VŠE, ale obecně v rámci celého mého studia. Chvíli jsem chodila na Matfyz, či do Liberce na Technickou univerzitu, takže nějaké srovnání mám a Honors je v mém seznamu jednoznačně nahoře.

A na závěr – měla bys nějakou vtipnou historku, co máš s Honors spojenou?
Z večeře s Ladislavem Špačkem jsem potřebovala odejít ještě před koncem. Když jsem vstávala od stolu, zapomněla jsem, že mám na klíně ubrousek a onen ubrousek nedbale spadnul na zem. Pohled, který na mě tehdy Ladislav Špaček vrhl, byl nezapomenutelný (smích).